Funkce nohy
Problematika funkce nohou je rozmanitá a složitá – každý člověk je odlišný, každá noha má svůj specifický charakter, morfologickou stavbu a citlivost.Nohy mohou být ploché, klenuté, široké, úzké, citlivé, necitlivé, palce vbočené, prsty ohnuté…
Primární funkcí nohy je vytvářet pevnou oporu těla při stoji a pohybu. Dále zprostředkovává výměnu informací mezi tělem a prostředím, pomocí receptorů, a tím se spolupodílí na celkové stabilitě. Nezbytnou funkcí je pružnost nohy – plní funkci tlumiče, který tlumí nárazy.
Porucha funkce
Dysfunkce může znamenat výskyt bolestí chodidel, vbočený palec, patní ostruhy či distorze kotníku. Na funkci nohy je důležité nahlížet nejen z pohledu lokálního, ale také globálního. Chodidlo je součástí funkčních řetězců a ovlivňuje vzdálenější struktury celého těla. Pokud máme poruchu funkce nohy, můžeme mít problémy v oblasti kolene, kyčle, či ramene. Noha je klíčovou oblastí pro postavení pánve, pánevního dna a celého stabilizačního systému těla.
Struktura nohy
Noha je tvořena z 26 kostí. Stabilitu nohy zajišťují vazy (staticky) a svaly (aktivně). Noha je tvořena 2 klenbami (viz obrázek), a to podélnou (modrá) a příčnou (bílá). Hlavní funkce kleneb je ochrana měkké části chodidla a zajišťování pružnosti nohy.
Klenby nožní: modrá – podélná klenba, bílá – příčná klenba
Správné a špatné zatížení chodidla
Za NORMÁLNÍ situace se noha souvisle dotýká země, pouze zevní stranou chodidla, patou z obou stran a všemi prsty. Pokud je funkce nohy narušena – dochází nejčastěji k těmto formám nášlapu (viz foto).
(Zdroj: RunGo -Mgr. Kateřina Honová)
Stupně plochonoží
Mírně plochá noha – Patologie se projevuje pouze při zátěži, při které dochází k mírnému zvýraznění otisku ve střední části chodidla
Středně plochá noha – Při došlapu dochází ke zvýraznění otisku na vnitřní hraně chodidla. Při tomto patologickém stereotypu lze pozorovat změny i na obuvi – bota je více sešlapaná na vnitřní části. Tento stupeň lze „ucvičit“ a vrátit do ideálního nastavení.
Silně plochá noha – V tomto stádiu je nášlap uskutečňován výhradně přes vnitřní část chodidla. Zde jsou již přítomné výrazné změny na měkkých tkáních, které lze jen velmi složitě korigovat.
Jak je na tom moje noha?
Přesnou diagnostiku nohy by vám měl provádět odborník v této problematice, avšak základní vyšetření si můžete provést v domácím prostředí.
Asi nejjednodušší SAMOVYŠETŘENÍ opěrné funkce nohy je, když se postavíte mokrýma nohama na dlažbu v koupelně a zkontrolujete si otisk chodidla. Pro lepší viditelnost můžete použít barvu (vodovka/tempera), kterou si natřete na chodidlo a projdete se po větším archu papíru. Tyto otisky poté porovnejte s otisky na obrázku.
Velmi důležitou vlastností nohou je jejich CITLIVOST. Tento vjem můžeme testovat např. pouhým přejetím nehtem po plosce nohy (test se provádí v leže na zádech za pomoci někoho jiného). Správně by se měl objevit mírný „obranný“ záškub v oblasti stehna. Nesprávně se objevuje přílišná rekce – nepřiměřený záškub, až vykopnutí nohy, nebo se naopak neděje nic. Pokud noha nereaguje, mluvíme o tzv. „deadfoot“ neboli mrtvé/spící noze. Tento fenomén je velice častý.
Nohy jsou výrazným orgánem hmatu. Pro kvalitní oporu, bezpečný odraz, či dopad potřebujeme svoje nohy kvalitně vnímat. Spolu s citlivostí je důležitá schopnost TERMOREGULACE. Tyto schopnosti často ztrácíme vlivem ponožek a bot. Takové chození naboso v orosené trávě je prostý způsob otužování nohou, který je podporující pro celý imunitní systém. Je nutné nabídnout nohám nejen rozmanitost terénů, ale i teplot. Tvrzení, že „od nohou nastydneme“, je reálné jenom u nohou slabých a necitlivých. Avšak vše musíme dávkovat se zdravým rozumem.
Ať máme nohy přecitlivělé nebo spící, je vhodnou nápravou poskytnout noze volnost a vjemy zevního prostředí. U citlivých nohou volíme nejprve mírnější intenzitu – např. chůze po trávníku na zahradě. Naopak u necitlivých nohou můžeme volit výraznější impulz jako je např. chůze po lesních cestách nebo po oblázcích v potůčku. Našim cílem je – naučit nohu VNÍMAT.
Proč nemáme správně fungující nohy?
Za nejčastější důvod nefunkčních nohou považuji nošení nevhodných bot. Nevhodnými botami myslím ty, které jsou malé, úzké, tvrdé, odpružené nebo mají podpatek. Pokud má bota nějakou z těchto vlastností – zamezuje tak normální funkci chodidla. Důležité je si uvědomit, že funkce nohy ovlivňuje její strukturu a naopak. Nejvýraznější je tento fenomén v prvních letech života – když dáme např. dítěti botičky, zpevníme nohu „zvenku“ a tím omezujeme vývoj „vnitřních“ stabilizátorů nožičky jako jsou drobné svaly a vazy.
Další častou příčinou bývá chronické přetěžování nohou – zejména u osob se sklony k hypermobilitě vazů (uvolněnost vaziva). Tato přílišná mobilita může být dána geneticky nebo jí můžeme získat. Např. u žen v těhotenství vlivem uvolněného vaziva a nárůstu hmotnosti hrozí výskyt plochonoží. Obezitou obecně „uspíšíme“ patologické stavy na nohách.
Vývoj dětské nohy
90% dětí se rodí se zdravýma nohama bez ortopedických deformit. Jak je tedy možné, že až 1/3 dětí vstupujících do školy má porušenou funkci nožiček?
Dětská noha je po narození plochá. Vlivem zrání CNS a stimulace ze zevního prostředí dochází k postupné tvorbě kleneb – pokud má noha dostatečné množství podnětů, vytváří se nožní klenba do věku 3 let (před dovršením tohoto věku nelze stanovit diagnózu „plochonoží“).
Nejčastější příčinou vzniku špatné funkce nohy je nevhodně zvolená velikost bot. Mnohdy boty nesplňují podmínky pro zdravý vývoj dětské nožičky. Dalším narušitelem přirozeného vývoje nohy jsou příliš těsné ponožky, které zamezují volnému pohybu drobných prstíků a fixují je v této nefyziologické poloze.
Podrobněji se problematice vhodné/nevhodné obuvi budeme věnovat v dalších článcích.
Shrnutí
Správná funkce nohy je důležitá pro kvalitní fungování celého těla. Noha nese celou naší váhu, a pokud není v optimálním postavení, dochází k přetěžování a poškozování ostatních tělesných struktur.
Funkce nohy formuje její strukturu a naopak. Tzn. pokud je funkce nohy narušená/omezená (nevhodná obuv apod.), ovlivňuje negativně její strukturu – vytváří se ostruhy, vbočené palce apod.
Zásadní období pro lidskou nohu je do 3 let, kdy dochází k tvorbě kleneb – proto je důležité, aby měla noha v tomto období optimální podmínky pro toto formování.
Pečování o lidskou nohu by mělo být celoživotní záležitostí. Pokud nám budou nohy dobře sloužit, budou dopady na tvrdou zem o něco snesitelnější.
Příští článek bude zaměřen na konkrétní možnosti nápravy pomocí praktických ukázek.
Jako další téma bude rozebírána problematika vhodné/nevhodné obuvi.
